English version

Výskyt rysa v Chráněné krajinné oblasti Beskydy

Výsledky monitoringu Vlčích hlídek v letech 2003 – 2012

21.1.2014, Šelmy.cz

Stopní dráha rysa. Foto: L.MachalováV posledních desetiletích je rys ostrovid stálou součástí přírody moravsko-slovenského pomezí, a to především díky tomu, že sem může přicházet z karpatských pohoří sousedního Slovenska. Historicky byla populace na české straně hranice dvakrát vyhubena – jednou na počátku minulého století, znovu potom počátkem 70. let, kdy byl lov rysa legální. Jak se rysům v hraničních pohořích daří dnes? Odpovědi přináší nový článek, který právě vychází v odborně recenzovaném časopise Acta Musei Beskidensis [1].  Autoři z Hnutí DUHA Olomouc a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně v něm zpracovali výsledky desetiletého terénního monitoringu, na kterém se podílejí vyškolení dobrovolníci Vlčích hlídek. 

Česko-slovenské pohraničí je jednou ze dvou stabilních oblastí výskytu rysa ostrovida v České republice. Zdejší populaci tvoří zhruba deset až patnáct jedinců, ale přesnější informace o jejím rozšíření, vývoji početnosti či rozmnožování nebyly doposud podrobně zpracovány. Hnutí DUHA Olomouc se ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy věnuje intenzivnímu monitoringu a ochraně těchto zvířat již od začátku druhého tisíciletí. V hraničních pohořích sleduje a eviduje pobytové znaky velkých šelem - tedy jednotlivé stopy či stopní dráhy, trus, moč či strženou kořist. Od roku 2009 navíc využívá pro sledování zvířat také fotopasti. Ty dokumentují aktivitu rysů na jejich oblíbených trasách, u značkovacích míst nebo u ulovené kořisti. 

 

Vymezení oblasti

Pro potřeby vyhodnocení dat z monitoringu bylo území chráněné krajinné oblasti rozděleno do  kvadrátů podle standardní sítě zoologického mapování. 

 

Během deseti let monitoringu proběhlo 2 380 terénních pochůzek, celková délka prošlých tras dosáhla 36 933 kilometrů. Dobrovolníci Vlčích hlídek získali celkem 891 věrohodných nepřímých údajů o výskytu rysa ostrovida. Od roku 2009 doplnily monitoring i fotopasti – nejvíce jich bylo umístěno v roce 2012 (36 těchto zařízení), dohromady byly za čtyři roky výzkumu v provozu 12 565 dní. 


Výskyt rysa v pohraničí: nesouvislý a proměnlivý

Dobrovolníci Vlčích hlídek stopovali rysa ve všech třech zmíněných pohořích. Zatímco v Javorníkách se jeho relativní početnost v průběhu deseti let zvýšila, stav v Moravskoslezských Beskydech se proměňoval bez zřejmého trendu. Ve Vsetínských vrších se rys vyskytoval mezi lety 2003-2008 každoročně, v roce 2009 však již pouze sporadicky a o rok později tam již zaznamenán nebyl. Jeho vymizení z této lokality má podle nepotvrzených informací na svědomí pytlák. Znovu se zde rys objevil v minulé zimě 2012/2013.

vývoj relativní početnosti rysa ve sledovaném období

Vývoj relativní početnosti rysa ve sledovaném období v jednotlivých horských celcích.

 

Neověřené zprávy o pytláctví pochází také z Javorníků – na slovenské straně hřebene zde byli v okolí Makyty údajně zastřeleni v roce 2006 čtyři rysi. To bylo nejspíše příčinou faktu, že v této lokalitě v následujících letech nebyly pochůzky na nálezy pobytových znaků rysa úspěšné. Další zprávy o poměrně rozsáhlém pytláctví v tomto pohoří pochází z období před začátkem výzkumu, což mohlo snížit početnost rysa na počátku sledování.

Pobytové znaky rysa se objevily také v pohořích, které navazují na Chráněnou krajinnou oblast Beskydy – v severní části Bílých Karpat či Vizovických vrších. Monitoring zde ale neprobíhal tak intenzivně, aby závěry z něj mohly být zahrnuty do této studie. 

 

Dvacet mláďat za pět let monitoringu

Rysice s koťaty, rok 2009

Od roku 2008 sledovali dobrovolníci Vlčích hlídek také rozmnožovací aktivitu beskydských rysů. Mláďata se při stopování podaří zachytit až při prvním sněhu ve stáří zhruba šesti měsíců, fotopasti však dokážou koťata zachytit  už v červenci, tedy rysátka ve věku zhruba dvou měsíců. 

Stopování a záznamy z fotopastí přinesly důkazy o 15-ti narozených rysatech v Javorníkách a dalších 5 z Moravskoslezských Beskyd. Podle těchto zjištění se zdá, že Javorníky poskytují rysům příhodnější podmínky pro život. V Javorníkách je oproti Beskydům vyšší podíl smíšených a listnatých lesů, a tedy i vyšší úživnost prostředí. Rysi zde navíc nacházejí členitější terén se skalními výchozy a puklinami, ve kterém snadněji loví a nachází úkryty v době rozmnožování. 

 

Vyšší míra reprodukce zřejmě pomáhá javornickým rysům se také lépe potýkat s pytláctvím. Javorníky mají navíc lepší návaznost na slovenská pohoří, a tudíž sem noví rysi snadněji najdou cestu. Naopak v případě Moravskoslezských Beskyd představuje významnou bariéru bránící příchodu šelem ze Slovenska či Polska hustě obydlená Jablunkovská brázda, kudy vedou frekventované silnice. 

c

Reprodukční aktivita rysů ve sledovaném období a počet mláďat, která se dožila minimálně šesti měsíců: * – mládě bylo zaznamenáno s matkou v červenci, v prosinci ani později již ne.

 

Průměrný počet mláďat na jednu beskydskou rysí samici v reprodukci byl 2,2. Srovnatelné hodnoty uvádějí i studie ze švýcarských pohoří Jura a Alpy a obdobně je na tom také naše šumavská populace. O osudu mladých rysů opouštějících matku ale bohužel zatím mnoho nevíme, v dalších letech byly zpětně na fotopastech zachyceny jen někteří.

Kromě pytláctví je zásadní pro ochranu rysa ostrovida v česko-slovenském pohraniční ochrana území na obou stranách hranice před další fragmentací a zlepšení průchodnosti krajiny ve vytipovaných kritických místech, kde dochází na silnicích ke střetům zvířat s automobily. 

Vlčí hlídky dokumentují pobytové znaky rysa.

 

Rádi bychom poděkovali všem dobrovolníkům Vlčích hlídek, kteří se na monitoringu podíleli a dárcům, kteří projekt ochrany velkých šelem v posledních deseti letech podpořili a stále podporují. Za spolupráci děkujeme také Správě Chráněné krajinné oblasti Beskydy a RNDr. Daně Bartošové. Další publikace o vlkovi a medvědovi jsou v přípravě.

 

JOSEFA VOLFOVÁ

 

[1] Kutal, M., Váňa, M., Bojda, M., & Machalová, L. (2013). Výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx) v širší oblasti CHKO Beskydy v letech 2003–2012. Acta Musei Beskidensis, 5: 121–136.

 

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr